Včerejší noc byla dlouhá,
ještě po spánku je cítit touha.
Ale je úterý, vím že to nejde,
po ranní kávě snad touha přejde.

Pustím si hudbu na soustředění,
po ránu nic lepšího není.
Mozek už startuje cítím tu sílu,
mé tělo s myšlenkami již je v míru.

Už cítím tu koncentraci,
jasné myšlení se mi vrací.
Do dalšího úkolu se pouštím směle,
kocovina ať jde do p…….ást kravičky 🙂